Význam hudby se poslední dobou hodně podceňuje hlavně mezi mladšími.
Spousta mladších patnácti let, častěji to bývají kluci vůbec neposlouchá hudbu, maximálně nějaké soundtracky z počítačových her. Skoro každý z nich má doba aspoň dva páry sluchátek, ale písničky se v nich nikdy nehrály.
Myslím si, že bych bez hudby ani neexistovala. Ani zdaleka nespočítám na prstech, kolik jich mám v telefonu nahraných a ano, utratila jsem za ně celkem dost.
Nemyslím jen cédéčka, která si stále kupuju, i když si spousta lidí v mém okolí mysli, že jsem tak trochu retro.
Ráda používám Spotify, aplikaci v telefonu, kde můžete bezplatně (s reklamami a na internetu) poslouchat originální verze od celosvětových umělců. Ať už máte rádi amerického rappera nebo dáte přednost českému rocku, na Spotify je skoro všechno.
YouTube toho nabízí také mnoho, dokonce s dechberoucími videoklipy.
A co koncerty? Chodíte na ně? Ne nutně ty obrovské v O2 aréně, ale třeba na různých festivalech.
Opravdu mě fascinují Colours of Ostrava. Každoročně zde vystupují světoznámí umělci, ale i neznámá hudba, jako třeba orientální techno a bubeníci, kteří mě opravdu uchvátili.
Různá pódia toho nabízejí opravdu hodně, každý si vybere.
A taky nesmím zapomenout na atmosféru, oblast Dolních Vítkovic, konstrukce železárny a dolu lesknoucí se v letním slunci všemu dodávají třešničku na dortu.
Hra na hudební nástroje je okouzlující, nejenže krásně zní, ale také napomáhá zdraví.
Třeba astmatikům se doporučují dechové nástroje. Samozřejmě, jen hrát astma nevyléčí, ale posilují sílu dechu a výdrž, spousta už pak nepotřebuje tzv. dýchátka, které jsou plné škodlivých látek. Své kouzlo mají hlavně o Vánocích, kdy Neseme vám noviny, Tichá noc nebo rolničky zní celým domem.
Nebo různé duety a orchestry, slyšeli jste někdy, jak dobře zní příčná flétna za doprovodu bicích nástrojů? Nebo jak rozvibruje celý dům i malý saxofon?
Hudba má v životě své místo. Dokáže vyjádřit všechny emoce. Vztek, to flétna skučí a klávesy se málem odlétají z piana. Radost, rychlé písně, které se hrají samy. Nebo smutek, když se zaposloucháme do skladby, a i když je beze slov, tečou nám po tváři slzy.